Jugoslávský pojištěnec by se měl pro uplatnění nároku na zdravotní péči v ČR na základě Smlouvy zaregistrovat u některé z českých zdravotních pojišťoven.

Česká zdravotní pojišťovna mu vydá Potvrzení o registraci, se kterým se jugoslávský pojištěnec v případě potřeby obrací na zdravotnické zařízení.

V tomto případě je jugoslávský pojištěnec považován za českého pojištěnce a jeho péči reviduje a hradí česká zdravotní pojišťovna, která mu Potvrzení vydala.

Rozsah poskytované péče se řídí tím, co je na Potvrzení uvedeno. V naprosté většině případů to bude nutná a neodkladná péče, pouze teoreticky by mohlo jít o péči vyžádanou. Ta by však musela být předem se zdravotnickým zařízením domluvena. V případě jugoslávského důchodce bydlícího v ČR není rozsah péče omezen. Tyto osoby mají nárok na celou péči podle našich předpisů. Tento fakt musí být uveden na "Potvrzení o registraci".

Hospitalizaci takto zaregistrovaného pojištěnce je třeba bezodkladně oznámit české pojišťovně, která mu vydala Potvrzení, pokud možno prostřednictvím formuláře Oznámení o nemocničním léčení CZ/YU 113 (tento formulář je ke stažení na http://www.cmu.cz/ a mají ho i na pobočkách ZP). Oznámení lze provést i neformálně. 

2. Pokud se jugoslávský pojištěnec u české zdravotní pojišťovny předem nezaregistroval a v případě nutného ošetření  předloží ve zdravotnickém zařízení pouze formulář vystavený v Jugoslávii YU/CZ 111 (Potvrzení o nároku na věcné dávky při přechodném pobytu v ČR), je třeba rozlišovat, zda jde o ošetření ambulantní, nebo o hospitalizaci.

V případě hospitalizace si jugoslávský pojištěnec přímo v nemocnici vybere českou pojišťovnu, která bude nadále jeho pojišťovnou v místě pobytu. Na tuto pojišťovnu se nemocnice obrátí s jeho formulářem YU/CZ 111 a požádá ji, aby tohoto pacienta zaregistrovala. Zároveň oznámí této pojišťovně jeho hospitalizaci, a to pokud možno prostřednictvím formuláře Oznámení o nemocničním léčení CZ/YU 113, na němž vyznačí především diagnózu a předpokládanou dobu hospitalizace pacienta (tento formulář je pro každou zemi ke stažení na http://www.cmu.cz/ a mají ho i na pobočkách ZP ). Oznámení lze provést i neformálně.

ZP jugoslávského pojištěnce zaregistruje a touto dodatečnou registrací na sebe pojišťovna bere povinnost úhrady takto poskytnuté péče.

V případě ambulantního ošetření bude po jugoslávském pojištěnci vyžadována hotovostní platba, i když disponuje v Jugoslávii vystaveným formulářem. Lze ho v tomto případě upozornit na to, že si takto uhrazenou částku může po návratu do Jugoslávie nechat refundovat. Pokud by však z nějakého důvodu nemohl nebo přímo odmítl zaplatit, může se lékař s jeho v Jugoslávii vystaveným formulářem obrátit na některou z českých zdravotních pojišťoven a požádat ji o dodatečnou registraci ošetřeného jugoslávského pojištěnce. Touto dodatečnou registrací by na sebe pojišťovna vzala povinnost úhrady takto poskytnuté péče.

3. Třetím možným případem je, že jugoslávský pojištěnec u sebe nemá ani jugoslávskou pojišťovnou vystavený formulář YU/CZ 111. Zde je třeba znovu rozlišovat, zda jde o hospitalizaci, či ambulantní ošetření.

V případě hospitalizace existují dvě možnosti. Buď se může nemocnice obrátit na českou pojišťovnu, kterou si jugoslávský pojištěnec zvolí. Této pojišťovně pak oznámí jeho hospitalizaci, a to pokud možno prostřednictvím formuláře Oznámení o nemocničním léčení CZ/YU 113 s vyznačenou diagnózou a předpokládanou dobou pobytu v nemocnici a požádá ji zároveň, aby si prostřednictvím tohoto tiskopisu vyžádala dodatečně od jugoslávské pojišťovny formulář YU/CZ 111 Potvrzení o nároku na věcné dávky při přechodném pobytu v ČR. Oznámení lze provést i neformálně. Předpokladem je, že nemocnice od pacienta zjistí, kde je pojištěn.  Druhou možností je, že se nemocnice obrátí přímo na jugoslávskou pojišťovnu (na základě informací získaných od pacienta) a požádá ji o dodatečné vydání formuláře o nároku na věcné dávky YU/CZ 111. Toto vyžádání může proběhnout i např. prostřednictvím rodinného příslušníka hospitalizovaného pacienta. V tomto případě by se na českou pojišťovnu obrátila se žádostí o registraci pacienta až po obdržení tohoto formuláře.

V každém případě může česká zdravotní pojišťovna zaregistrovat cizího pojištěnce a tím na sebe převzít povinnost úhrady poskytnuté péče až po obdržení formuláře YU/CZ 111 o nároku na věcné dávky při pobytu v ČR, kterým jugoslávský nositel zdravotního pojištění de facto  potvrzuje, že české pojišťovně za péči uhrazenou výpomocně na území ČR zaplatí.

 V případě, že jde o ambulantní ošetření jugoslávského pojištěnce, který u sebe nemá ani základní formulář o nároku na věcné dávky vystavený jugoslávskou pojišťovnou, je po něm vyžadována hotovostní úhrada. I v tomto případě ho však lze upozornit na možnost refundace částky po návratu na území státu kde je pojištěn.

Úhrada péče poskytnuté na základě Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a Jugoslávií

Česká pojišťovna v místě pobytu hradí a reviduje péči poskytnutou registrovanému jugoslávskému pojištěnci ve stejných termínech a za stejných podmínek jako za své pojištěnce. Vykazuje se výkonovým způsobem podle vyhlášky č. 134/1998 Sb. v platném znění, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Hradí se na základě vyhlášky, kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro dané pololetí s použitím hodnoty bodu v lůžkové péči (v současné době 0, 89 Kč) a u ostatní zdravotní péče podle výsledků dohodovacího řízení vydaných v příslušném Věstníku MZ ČR podle jednotlivých segmentů.